ALKOHOL

Rakia

silný mok s bohatou historií

Možná vás to překvapí, ale podle prvních doložených záznamů o pálení slivovice se této činnosti nejdříve věnovali mnichové v bulharských klášterech, a to již ve 11. století. Právě rodáci z Balkánu, kteří podle valašského práva osídlili některé oblasti na Moravě, přinesli toto umění na naše území. Tam se mu dařilo natolik, že si pálenice okolo Vizovic vydobyly uznání už v 17. století. 

Působil zde ostatně také proslulý tradiční výrobce Rudolf Jelínek který se naučil pálit slivovici právě v Bulharsku. A jak vlastně došlo k jejímu rozšíření mezi prostý lid? 

V roce 1835 povolil císařský patent každému vypálit vědro slivovice bez zdanění. I dnes na Valašsku prakticky každý druhý nechá zkvasit svou úrodu švestek a odveze sudy do pálenice, kde si vyrobí domácí slivovici.

Jak se pozná kvalitní slivovice
Odborníci na koštování slivovice se shodují na tom, že pálenka musí mít výraznou ovocnou vůni a po ochutnání byste měli mít hřejivý pocit. Čistota a vůně se hodnotí jako první, pak se sklenkou zatřepe, aby se zjistilo, zda slivovice řetízkuje (tedy kondenzuje na stěnách a stéká zpět do sklenice) a teprve nakonec se nápoj ochutná. Špatná slivovice je cítit po acetonu, za což může ve většině případů právě nedozrálé ovoce.

Chuť ovlivňuje nejen obsah alkoholu
Někteří tvrdí, že nejlepší slivovice je ta, která má zlatou barvu. Tohoto odstínu lze dosáhnout jen tak, že se pálenka nechá nejméně rok zrát v dubových sudech. Svou chutí připomíná koňak. Dříve se slivovice dělávala na 52 %, dnešní preference stanovují ideální poměr na padesát. Méně než 45 % alkoholu už opět není dobře, pálenka pak může být nakyslá.


O bulharském víně

Bulharsko leží v jihovýchodní části Balkánského poloostrova, při 354 km dlouhém pobřeží Černého moře.

Historie
Vinná réva se na území Bulharska začala pěstovat před více než 3 000 lety.Po dobu turecké nadvlády (v letech 1396 - 1878) se přestalo víno vyrábět, protože muslimské náboženství zakazuje alkohol.
Větší rozmach vinařství nastal až počátkem 20. století. Po druhé světové válce se Bulharsko dostalo do sovětského bloku a zemědělství bylo kolektivizováno. Pro vinařství to bylo výhodné. Původní rozdrobené malé vinohrady byly spojeny do větších celků, vinařství se orientovalo na menší počet domácích i klasických francouzských odrůd a byly vytvořeny větší zpracovatelské závody.
Celková plocha vinic činí přes 180 000 hektarů. Mimo moštové odrůdy se pěstují na velké části výměry odrůdy stolní. Celková produkce vína činila v roce 1994 1 800 tisíc hektolitrů.
Ministerským dekretem z roku 1960 bylo Bulharsko rozděleno na čtyři vinohradnické oblasti - severní (Dunavská ravnina), východní (Černomořský rajon), jižní (Trakijská nížina) a jihozápadní (Údolí řeky Strumy). V roce 1985 byla ustanovena pátá oblast - Podbalkánská (Rozova dolina). Oblasti jsou rozděleny na podoblasti a okresy a existuje 119 označení původu.
V posledním desetiletí dosáhlo Bulharsko velmi dobrých výsledků při modernizaci vinařství a zavádění špičkových technologií. Ve velkém se obměňovala odrůdová skladba a převážně se vysazovaly odrůdy světového sortimentu jako Cabernet Sauvignon, Merlot, Sauvignon a Chardonnay.
Vyrábí velké množství poměrně laciného, ale pitelného vína a dobylo si trhy zejména ve Skandinávii, v Německu a Anglii. Bulharsko je také výrobcem širokého sortimentu dezertních vín s obsahem 16 - 20 % alkoholu. Některá se dovážela i k nám.
Bývalé Československo bylo velkým dovozcem bulharských vín. Vozila se vína v cisternách i vína v originálních lahvích. Vína dovážená v cisternách se zprvu lahvovala jako odrůdová, později, jak se začínalo s výrobou známkových vín, se používala do různých známek. Po roce 1990 se obchod s bulharskými víny prakticky zastavil a teprve koncem devadesátých let se znovu začínají bulharská vína k nám dovážet.

Náležitosti etiket:

Reserve
Toto označení nesou vína, zrající minimálně jeden rok před uvedením na trh (podle nových bulharských zákonů a předpisů). U starších a u mnoha importovaných vín se pod pojmem "reserve" rozumí i výběr sklizně a jiné pojmy. Zvolíte-li například Cabernet ze známé pěstební oblasti, dejte přednost označení "reserve". Toto označení je zárukou, že víno zrálo v sudu 6 až 8, nebo dokonce 10 měsíců. Cenové relace vín, nesoucích označení "reserve" jsou běžně o 20 až 40% vyšší a v některých případech dokonce až dvojnásobně vyšší.
Special Reserve
Vína takto označená zrála přibližně dva roky, nebo i více let. Předpisy stanovují dobu zrání nejméně jeden rok od uplynutí standardní doby zrání jakostního vína z vyhrazené pěstební oblasti (tato doba je rozdílná, víno se pro tuto kategorii určuje po degustaci speciálním zápisem). V praxi je doba zrání jakostního vína přibližně jeden rok a k získání označení "Special Reserve" musí zrát další rok. Neplatí zde požadavek, že víno musí být pouze z jedné odrůdy hroznů, povoluje se scelování.
Selection
Takto je označeno určité množství vína kvality "Special Reserve", nejvíce však polovina tohoto množství. Takové víno musí zrát ještě o rok déle a podle Zákona o víně jej lze realizovat na trhu až po vyčerpání "Special Reserve".
Special Selection
Toto značení nesou jakostní vína vyhrazené pěstební oblasti, zrající tři nebo více let. Přesněji řečeno, podle nových předpisů je doba zrání stanovena na dva roky od uplynutí doby zrání této kategorie vína (která je v současné době přibližně jeden rok). Víno může být odrůdové nebo scelované. Víno vybrané podle stejných pravidel může být dokonce v omezenější výrobní sérii (šarži).
Premium
Toto označení nesou vína, vyrobená z jedné odrůdy hroznů, vyznačujících se nejvyšší jakostí z celé sklizně, přičemž jejichž množství nepřevyšuje jednu desetinu celé sklizně. Reálně však jsou poměr a výběr obtížně prokazatelné. Zárukou pro dodržování těchto podmínek zákona je dobré jméno výrobce. Znalci se v nabídce trhu spolehlivě orientují. Pro běžného konsumenta však nemá označení "Premium" nijak zvláštní význam.
Premium Reserve
Takto se označují vína vyhrazeného množství, vybraná z nejkvalitnější části sklizně a vyrobená pouze z jedné odrůdy hroznů. Platí však zde pravidlo, že toto víno lze realizovat na trhu až po vyčerpání vína "Premium" stejného ročníku. Dodržování tohoto požadavku je velmi relativní záležitostí, spotřebitel se však může spolehnout, že toto označení zaručuje jistý výběr a dobu zrání.
Barrique
Toto označení znamená, že víno zrálo v dubových sudech o obsahu do 225 litrů. V zásadě fermentace vína probíhá se speciálním systémem řízení teploty zpracovávaného moštu. Dozrávání probíhá v dubových sudech po dobu danou druhem vína. Při fermentaci v sudu je na rozdíl od fermentace ve speciálních nádobách teplota obtížně kontrolovatelná a je na umění vinaře dosáhnout kvalitní chuť vína. Často se stává, že víno které fermentovalo v sudu je horší kvality, než víno z fermentační nádoby.
Premium oak (poprvé plněný sud)
Takto jsou označena vína, která zrála v nových dubových sudech, které doposud nebyly plněny vínem. Toto víno přijímá z dubového dřeva více aromatických a chuťových látek. Podle vinařských pravidel se dubové sudy nesmí používat déle než tři roky z důvodu, že účinná "výměna" těchto látek je již minimální a dub jich není schopen již více poskytnout. Proto jsou vína "Premium oak", nebo-li z prvního plnění velmi ceněná. Vycházejíce ze současných cen se cena jedné lahve takového vína zvyšuje přibližně o 1 USD.
Boutique
Jedná se o speciální šarže vína, která nejsou určena pro běžný prodej. Znalci a sběratelé vín je však dokáží ocenit. V současné době se nabízejí malé série přibližně 5 až 10 tisíc lahví, někdy i menší množství. Pro tato vína bývají hrozny zvlášť pečlivě vybírány s velkým důrazem na kvalitu plodů. Víno se připravuje s výjimečnou péčí a uplatněním technologických fines, tak aby vznikl co nejlepší výsledný produkt. Každá láhev je očíslována.